o mě
BRAND NENÍ O REKLAMĚ, ALE O SKUTEČNÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ PRO ZÁKAZNÍKA
Brand manager značku vytváří a opatruje. Tedy k tomu jsem za má léta praxe v oboru přišla. A samozřejmě i mé zjištění se postupně vyvíjelo a až v posledních letech dokážu o značce přemýšlet z nadhledu.
Když si vzpomenu na moje začátky v marketingu, divím se, že mě někdo zaměstnal. resp., že mi za mé výkony dokonce posílal výplatu:)
„Bez jasně definované brand propozice nemá smysl dělat reklamu. protože prostě nemáte co říct a zákazník to pozná. Být "víc než značka" už dnes nestačí.“
Mé začátky...
První práce? Robert Němec
MAFRA
Jobs.cz
Dogpark
Po mateřské Slevomat
Na druhou část spektra - do Carollina
Obchodní dům KOTVA
A pak už jsem opravdu jen stavěla značky...
ASTRATEX
Studovala jsem v Pardubicích. Hokej mi přirostl k srdci, Krychlič z hl. nádraží mě zdravil každou neděli a přijala jsem myšlenku, že Hradec nejsou Pardubice, za vlastní.
Oboru Hospodářská politika a práva jsem se nikdy nevěnovala, ale kdo z nás dělá to, co studoval. Naučila jsem se improvizovat, dokonce jsem objevila, že mám na to velký talent. Z každé situace vybruslit a ke konci studia jsem dokonce z nepřípravy udělala svou přednost. Objevila jsem v sobě tuhle kreativní část, to jak se mozek pod stresem zapne a objeví se další prostor, který lze využít.
Věřím, že každý zná Roberta Němce. Ano Robert byl moje první pracovní zkušenost, ale v tu dobu se ještě neválel na podiu po lidech a po zemi. A protože jsem začínala jako SEO analytik, prostě jsem chtěla pracovat pro někoho, kdo v tom byl dobrý. Naše setkání trvalo přesně zkušební dobu. Ani o den déle. Brala jsem to pozitivně, Díky němu jsem měla kontakt do MAFRY, kde začal můj opravdový pracovní život.
To byla jízda, to byly časy. iDNES.cz několik let v řadě vyhrával Křišťálovou lupu, obchodníci seděli s nohama na stole, protože homepage byla vyprodaná na rok dopředu a online se prodával na pageviews s razítkem od Netmonitoru. Našla jsem tam svou druhou rodinu. Tašku, Kelina, Michala Hanáka a Honzu Kubíčka. Tihle pánové mě mezi sebe přijali a každá schůzka s nimi byla jízda. Ten pocit, že jste nejhloupější v místnosti miluji dodnes.
Jobs.cz a Práce.cz tam se mi líbilo. Poprvé jsem se dostala k práci s brandem, navíc monopolem a neomezeným budgetem. Každý měsíc jsem se šéfa marketingu ptala, kolik že na to mám peněz. Nikdy mi to neřekl. Budget byl neomezený. Už se mi to nikdy nestalo. Ale tady jsem pochopila, že to nikdo za interní tým nevymyslí. Žádná agentura není schopná na klíč vymyslet propozici a pokud říká že ano, tak lže. A že jsme to vyseděli skvěle.
Jobs.cz ...Inspirujeme k úspěchu, včetně nového loga se používá dodnes a pokaždé když potkám jobs tramvaj, mám radost.
Taky někdy máte pocit, že musíte něco zkusit, abyste věděli, že tušení bylo správné? Já měla pocit, že jsem podnikavá. Že bych měla zkusit podnikat. Založila jsem Dogpark. Psí hotel. Který jsem tedy teď v době corona viru zavřela. Dogpark byl skvělá zkušenost. Nepřenositelná. A určitě nejlepší psí hotel v Praze. Tedy alespoň podle páníčků a pejsků. Jen já nejsem pejskař. A zároveň ráda věci buduji, nejsem udržovací. Proto mě baví stavět a budovat značky.
Marušce se nedá odmítnout. Její energie je nakažlivá a Sleváč na Míráku měl obrovské kouzlo. Nevěřila jsem, jak může firma stát, ale i padnout s pár zapálenými lidmi. Slevomatí zadání bylo jasné. Přežili jsme bitvu těch slevomatů a teď už nechceme být o slevě, ale o inspiraci. Zase interně jsme si vyseděli propozici a kreativu. Ve Slevomatu jsem si uvědomila, že jen propozice a kampaň nestačí, pokud se nezmění, resp. nevyvine i firma a vše co dělá.
Slevomat...Cesta k zážitkům, trvá dodnes a dělá mi radost. Slevomat je o inspiraci. Vždyť sám založil celý segment víkendového a wellness cestování po Česku.
Pařížská byl pro mě jiný svět. Vůbec jsem netušila, kolik Čechů tam nakupuje a proč za hodinky utrácí takové částky. Teď už tomu rozumím. Miluji hodinky. Ty mechanické. A dívat se na krále marketingu, na značky jako je Rolex a Patek Philippe bylo prostě wowww.
Není v Čechách větší výzva pro markeťáka. Prostě není. Dostanete takhle ikonickou budovou, tuhle nádheru. Dokonce v ní máte na střeše kancelář a úkol jediný. Udělejme ze staré KOTVY novou. Ať září jako Selfridges nebo BonMarche. Nová KOTVA měla být stejně ikonická jako při jejím otevření, prostě světový department store. A já tak miluji modu a fashion. Prostě dream job. Který sice trval krátce, ale opět jsem měla často pocit, že jsem nejhloupější v místnosti. To byla pecka. Spolupracovala jsem s Milanem Šemelákem, interní tým nebyl. Jen jsme věděli, co chceme.
KOTVA makes connections. Spojení staré a nové Prahy. Tradice a nového. Spojení Čech se světem. Spojení lidí, kteří mají rádi pěkné věci. Jen vše zůstalo v šuplíku, ale pořád tam na straše. Asi to tam patří.
Byla jsem na skok v Ušetřeno.cz, kde jsme v krátké době vyseděli brand propozici, propsali ji do produktu a služby a dokonce stihli i změnit vizuální identitu. Myslím, že to vše za půl roku. Zlepšuji se.
A teď, teď si hraji v Astratexu:)
JINAK MÁM RÁDA SRANDU
Ať už se svým synem, dělá mi radost, že vstává s písničkou a s úsměvem. S přáteli, u dobrého jídla pití nebo jen na pokec na terase. Při všech možných sportech, na které nemám očividně talent. Při módních kreacích, které si na sebe ráda obleču a baví mě, že se nad nimi i někdo pousměje. Nebo čistě jen poslat úsměv dál a udělat hezký den někomu jinému.